Město Dobruška Město Opočno

Řekli o něm

Jiří T. Kotalík, historik umění

"František Kupka, rodák z Opočna, je podle mého skromného názoru jednoznačně tím nejsvětovějším z českých umělců. Navíc světovým umělcem, který nikdy nepřestal být Čechem."


Meda Mládková, sběratelka a mecenáška umění

"Kupka změnil můj život. Poznala jsem ho v roce 1957 v Puteaux. Tehdy žil už velmi osaměle - jako poustevník - a nebylo snadné ho vypátrat. Když jsem zazvonila u dveří jeho domu, otevřel mi starý pán v bílém kabátě. Představila jsem se jako studentka kunsthistorie, Češka v exilu. Rozzářily se mu oči a hned mě vedl do ateliéru. Byla jsem jako ve snu. Běhala jsem od obrazu k obrazu a žasla: "To je nádhera, to je nádhera!" Na obrazech nebyly žádné figury, jen krásné čáry a barvy. Do té doby mi abstraktní umění příliš blízké nebylo, ale najednou jsem cítila veliké vzrušení. To odpoledne jsem si koupila jeden jeho obraz. Doma jsem před ním proseděla celé hodiny a v uších mi stále zněly Dvořákovy tance. A opravdu... Za pár let, když jsem důkladně prostudovala Kupkovo dílo, zjistila jsem, že jde o Tančící dívku. Dnes je obraz vystaven v Museu Kampa."


A. V. Jirout, architekt

"Brzy po osvobození /v roce 1946/ se chystala souborná výstava Františka Kupky v Praze k jeho 75. narozeninám. Kupka si přál, aby moji rodiče spolupracovali na přípravách a instalaci jeho celoživotní výstavy... Výstava byla rozdělena na ranou, tzv. konveční část, tj. grafické práce, kresby, ilustrace, akvarely a starší malby... A část moderní, tj. malířská díla po roce 1912, která byla instalována ve velkých sálech Mánesa v přízemí. Na čelné stěně proti vchodu se vyjímala Dvoubarevná fuga. Během instalace přišel do Mánesa akad. malíř Slavíček. Zastavil se, dlouho se díval na tuto malbu a pak řekl: "Pro tento obraz by se mohla postavit celá vila."


Thomas M. Messer, emeritní ředitel Guggenheimova muzea v New Yorku

"František Kupka je osobnost statečného intelektu. Jeden z vynálezců, kterému bylo jasné, že se umění ocitlo ve fázi, kdy se vyčerpalo a kdy je zapotřebí najít nové vyjádření. Kupka - to je hledač, který otevřel cestu k umění, jemuž jsme začali říkat abstraktní."


Ludmila Vachtová, historička umění

"Objev "jiné reality" visel ve vzduchu. V té době ten krok udělali i Holanďan Piet Mondrian a Rusové Vasilij Kandinský a Kazimír Malevič. Kandinský přišel na abstrakci náhodou, když omylem otočil obraz vzhůru nohama. Jen Kupka ho udělal velice direktivně a energicky. Věděl, co činí. Vstoupil do dějin abstrakce s náramně velkými díly: Amorfou a Dvoubarevnou fugou. A nebyl to nápad z větru, připravoval se k němu v přísné askezi studiem v laboratořích Sorbonny. Odtud ono vesmírné pojetí obrazů. Do Kupkova universa ale patřily i nevědecké zdroje - jako například spiritismus."


Stanislav Hanzík, sochař

"Pro mne byly a jsou jeho obrazy i osobnost zázrakem - tajemstvím - a prožívám je jako přírodní neuchopitelnou krásu. Jejich vysvětlování a výklad bych považoval za šarlatánství, které by dílo Františka Kupky spíše rozmělňovalo a zatemňovalo. Těší mne dnešní aktuální zájem veřejnosti o jeho tvorbu. Nevím jen, zda by ho těšil úspěch v aukčních síních, kde se obrazy tohoto velikána staly předmětem burzovního kšeftu. Jsou ale v Praze naštěstí místa, kam za Františkem Kupkou můžeme zajít a vyslechnout si jeho Fugu, anebo jít cestou jeho Sóla hnědé čáry..."



Text ze sborníku František Kupka - z Opočna, Dobrušky, Jaroměře a Puteaux, kterou vydal Královéhradecký kraj v roce 2008 při příležitosti mezinárodního sympozia František Kupka - Čech, Francouz, Evropan.